Vložil/a Lubos, 19. Květen 2010 - 21:43
Eva Suchanová vystudovala Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jejím oborem je český a německý jazyk - učitelkou však byla jen několik měsíců. Nyní je lektorkou jazyka německého. Povídat si budeme o její profesi a češtině.
Rozhodla jste se vystudovat Pedagogickou fakultu. Proč? A proč zrovna tyto obory?
Od dětství jsem chtěla učit. Němčinu máme v rodě a čeština k tomu prostě nějak přibyla.
Takže k češtině nemáte nějaký zvláštní vztah? Opravdu prostě nějak přibyla?
Mám ráda literaturu, ráda čtu. Četba by měla být součástí života každého vzdělaného člověka. K češtině mám jen standardní vztah jakožto ke svému rodnému jazyku. Během studia mi připadalo nadbytečné učit se pravidla výstavby češtiny zpaměti, když je jako rodilá mluvčí ovládám prakticky. Chápu, že to mělo opodstatnění, ale zoufale mě to nebavilo.
Kdybyste nebyla rodilá mluvčí, bylo by těžší naučit se česky nebo německy? Každý ten jazyk je jiný, řekla byste, že je čeština náročná?
Jistě, čeština se svou flexí patří k nejtežším jazykům. Když se zeptáte, co dělá cizincům největší problémy při studiu našeho jazyka, jednohlasně odpoví koncovky - skloňování, časování - sedm pádů v jednotném čísle, sedm v množném, třídy, vzory. Podstatná jména se skloňují jinak, zájmena, přídavná jména mají své skloňování...
Mnoho Slováků, kteří žijí v České republice, se česky nikdy nenaučí pořádně. Setkala jsem se kdysi se Slovenkou, které její okolí po dvaceti letech soužití nebylo schopné vysvětlit, proč se neříká "na kolách", ale "na kolech". Sami Češi ona pravidla neumí popsat, umí je jen používat.
Jaká je vlastně učitelská profese? Proč jste přestala učit češtinu?
Učitelská profese je nedoceněná a nevděčná. Česká společnost si učitelek a učitelů neváží a dává jim to najevo mj. platovým ohodnocením. Dokud budou obzvláště začínající dostávat plat 13 000Kč hrubého měsíčně a v červenci a srpnu vůbec nic, nebude se do této profese ani mnoho lidí hrnout.
Panuje názor, že učitelé pracují každý den do 14h a každou chvíli mají prázdniny. Nikdo si ale neuvědomí, že ve zbývajícím čase se věnují přípravám (minimálně 30 min na jednu vyučovací hodinu) - a kde pak máte opravování písemek, diktátů, různých slohovek a domácích úkolů? Vedle toho jiné činnosti, které se samotným vzděláváním nesouvisí - dozory, schůze, tvorba tematických plánů, projektů. To všechno dělají ve svém volném čase, nikdo jim to nezaplatí. Učitelé tak pracují často pozdě do večera a stejně tak i o víkendu.
Ano, učitel fyzicky odučí denně třeba šest hodin. Během těchto šesti hodin ale jede na 100%. Řekněte sami, kolik času ze standardní osmihodinové pracovní doby, pracujete naplno. Třeba úředníci a úřednice v kanceláři? Přijdou, udělají kávu, sdělí si novinky, různě korzují mezi kancelářemi. Neříkám, že nepracují, ale upřímně, každou minutu nevyužijí naplno.
Většina lidí jezdí na služební cesty - u učitelů se tomuto říká však výlet nebo exkurze. S tím, že vyučující je na tomto "výletě" 24 hodin denně zodpovědný za x puberťáků a celou tuto dobu tedy pracuje - ať už je to "výlet" jednodenní nebo týdenní - zasahující do víkendu. A zaplatí jim to někdo?
Když si pak uvědomíte, že před Vámi každý den sedí šestkrát třicet mladých lidí, kteří Vám dávají nevybíravým způsobem najevo, že o Vaši práci nestojí, ba že je obtěžujete, ptáte se sám sebe, proč byste to tedy měl dělat.
Samozřejmě není obor jako obor. Čeština je obor časově náročný. Příprav a věcí na opravování je tam asi kapánek víc než třeba u tělocviku. ;-) Navíc jsou to vlastně obory čtyři - mluvnice, sloh, česká literatura, světová literatura. To je na jednoho příliš. Navíc málokdo se v této společnosti věnuje více oborům než jednomu. Učitelé mají zcela automaticky dva - připadá mi to nespravedlivé. Dalším důvodem, proč jsem češtinu přestala učit je, že na Pedagogické fakultě JU se nestuduje světová literatura. Jak ji mám tedy učit?
Tohle téma by si jistě zasloužilo další diskuzi. Někdo by s Vámi nemusel souhlasit a tvrdil by, že učitelská profese je prostě "srdeční záležitostí". Většina společnosti snad také nepochybuje o tom, že jde o náročné povolání a dost lidí si pravděpodobně také uvědomuje, že je nedoceněné.
Můžete mi říct, co je vlastně cílem mladé lidi v češtině naučit? Proč nemalá skupina lidí nezvládá a možná ani nechce zvládat základní písemný projev v českém jazyce?
Cíl je závislý především na typu školy. Jiné nároky jsou na gymnáziu, jiné na střední odborné škole. Úroveň škol klesá, rozdíl mezi gymnáziem a sš je propastný. Na odborné střední škole jsou vyučující rádi, když jejich žákyně a žáci ovládají alespoň pravopis, na druhou stranu po gymnazistech se očekává filosofická interpretace literárních děl na úrovni bohemistů.
Proč někteří lidé nezvládají základní písemný projev v češtině? Český pravopis je velice obtížný, protože jeho podobu bylo nutné znovu vytvořit v době národního obrození v podstatě z nuly. Obrozenci vycházeli ze starší podoby češtiny, tedy vznikla propast mezi psanou podobou a mluvenou - nespisovnou.
Kolik knih jste sama přečetla? A co si myslíte Vy osobně o stanovených seznamech povinné četby?
Nevím přesně, řádově desítky.
Povinná četba byli dříve spíše doporučení spisovatelé či prostě jen okruhy. Byla to opravdu doporučená četba. Dnes - se státní maturitou - se z doporučené literatury stává literatura opravdu povinná. Existují seznamy konkrétních knih, které musí studující přečíst. Nic se jim sice číst nezakazuje, ale nepřímo to znamená, že ty, které uvedené nejsou, číst nikdo nebude. To je jeden z důvodů, proč je státní neboli testovaná maturita osvícenými vyučujícími kritizována.
Děkuji za rozhovor.