Osiřelé děti Země

Děj tohoto fantasy románu čtenáře zavede do Gallicy roku 1154. Všude vládne krutá zima, dva nesmiřitelné tábory se střetly v krvavém boji a lidé jsou ve všech končinách země koseni záhadnou epidemií… Svět se po odchodu Bájných zvířat změnil k nepoznání. Je to snad předzvěst biblické Apokalypsy?

Osiřelé děti Země je třetí dílo trilogie Gallica (Syn lovce vlků, Hlas bájných stvoření, Osiřelé děti Země). Autor Henri Loevenbruck knihu začal psát, jak říká v úvodu, aby vyjádřil svůj nesouhlas s vybíjením vlků. Dle něj jsou to bájná stvoření, která musela z tohoto světa odejít kvůli ztrátě Saimanu, tj. kouzelné moci.

Děj je spletitý: kromě tohoto světa se zde objevuje ještě druhý svět – Džar, kam dokáže proniknout hlavní postava Bohem. Tento pohledný mladík zachránil poslední pár Bájných stvoření, s nimiž dokáže hovořit na dálku. A nejen to…

„Mhouřím oči a volám je. Vyvolávám je z hloubi celé své duše. Představuji si je před sebou. Jejich oči, srst, jejich půvab i jejich hrdost. A už tu tiše stojí jako dva stíny.
Hledí na mě, tázavě na mě upírají své žluté oči. Musím jim dát najevo, co hledám, musí to vycítit. Musí to vycítit. Promítám před sebe své vzpomínky.“

Jeho pověst k němu přitahovala stovky lidí, kteří jej byli ochotni následovat kamkoliv. Stal se jejich nadějí na svobodný život i na znovuzrození jara. Snad on může zachránit lidstvo od oné epidemie, která nezná slitování. Snad… Tato postava je obklopena tajemnem. Řada otázek vyvstane především tehdy, když hovoří o své Povinnosti – je skutečně zachráncem lidstva, nebo je tomu naopak?

„Držím Džar v dlaních a má ruka je duch. Vztahuji ji k cestě Povinnosti. Přijímám onu dlouhou pouť, jež mě dělí od díla. Vím, že práce potrvá dlouho. Jsem trpělivý. Dojde k omylům. Bude to stát úsilí. Mnoha věcí se budeme muset vzdát. Ale povede se mi to. Bude to souhrnem všeho, co jsem vykonal.“

Čtenář se dozvídá, že se Bohem dostal do středu politických a náboženských zájmů. Stojí proti němu královi vojáci a papežské Milice, které považují Bohema za Antikrista. Je to však zástěrka – jejich hlavním cílem je ukončit éru kouzel, aby tak sami uchopili svou vlastní vládu. O Bohemovu smrt se snaží také tajuplný divoch zvaný Lailoken a ženská sekta čarodějek, žijících v útrobách země a snažících se znovu obnovit moc Saimanu.

Nemusíte se bát, knihu lze číst i bez znalosti předcházejících dvou dílů – autor se vrací v četných odbočkách k Bohemovu dětství a mládí, tedy do doby, kdy ještě žila jeho matka Alea. Ta svému synovi předala onu zvláštní moc, čímž ho předurčila k záchraně či zkáze celého světa.

V závěrečné fázi je čtenáři vše vysvětleno, dojde dokonce k několika překvapujícím odhalením. Nudit se u této knížky rozhodně nebudete; obdivuji, jak měl autor vše promyšlené a na konci dokázal vše logicky vysvětlit, což mnohým knihám fantasy žánru v dnešní době schází.