Meluzína - dívka jménem Ema

„Vítejte ve světě, kde víra je poslední záchranou lidstva před nocí a strachem. Kde se napůl opuštěným vesnicím civilizace raději vyhnula a zanechala je v bahně mýtů a pověr. Zato hrdost měst se tyčí do výše, bohatá a velkolepá. Vysoké věže chrámů a moderních budov zdobených gigantickými sochami.“

Tento fantasy román navazuje na předcházející díl Zelený skřítek a děvčátko jménem Diana. V něm se čtenáři seznámili s tajuplným sanatoriem jménem Darkwood a se světem skřítků, kteří byli podvrženi do lidských těl.

Na podivuhodné dobrodružství několika hlavních hrdinů zde bylo nahlíženo očima malé dívenky, která v sobě později objevila skřítčí duši. Nyní se hlavním vypravěčem stává dospívající Ema, která má již jiné problémy. Kromě hledání pravdy o sobě a minulosti sanatoria se bude muset vypořádat se stále větším nebezpečím vycházejícím z Černého lesa, který ve svém neukojitelném hladu číhá na další oběti...

Ema Hockaday. Sedmnáct let. Chlad, stydlivost, uzavřenost a roztěkanost. A také pýcha. Takto bychom mohli v krátkosti charakterizovat hlavní postavu, která se stala novou pacientkou sanatoria pro choromyslné. Ona sama si není od počátku jistá, zda nezapomněla na něco důležitého. Na něco, co se týká jejího původu i jejího tragicky zesnulého bratra, jehož smrt si stále vyčítá. Ano – v jejím těle se krčí duše skřítka jménem Ronwain, která čeká na své znovuzrození.

Tento elf se stane nedílnou součástí tísnivého divadla loutek, kterým velí Malý princ. Bohužel dívka musí každý den přihlížet smrti, která obchází pokoje nemocných dětí každou noc. Nevzdává se ale naděje a snaží se odhalit co nejvíce tajemství. K čemu například sloužily podivné stroje nacházející se v sanatoriu? A kdo je vyrobil? Museli zde žít nějací skřítkové před jejich příchodem, ale proč náhle zmizeli?

Na rozdíl od stáda, které nic netuší o druhém světě, se odhodlá k rozhodnému kroku: vstoupí do služby k Čarodějovi, který provádí podivné pokusy na nevinných pacientech. Vydá se i na Bojiště – místo, které se jí kdysi stalo osudným a které jí pomůže najít pravdu o svém skutečném bratrovi.

Ondřeji Netíkovi se v tomto románu opět podařilo dosáhnout napínavého příběhu, který čtenáře překvapí plasticky vylíčenými snovými obrazy. Poetično dospívající duše se zde pojí s drastičností okolního prostředí. Svět je zde nelítostný a tajuplný, naděje v něm umírá a zároveň i oživuje každý den.

Přiznávám se, že se již těším na závěrečný díl Tanečnice, věc jménem Sined, v němž se snad vysvětlí veškerá tajemství sanatoria i tajemného lesa.
Knihu Meluzína – dívka jménem Ema vydalo nakladatelství Straky na vrbě.