Vložil/a Marta Š., 19. Únor 2010 - 21:39
Nejen u fotbalistů oblíbená Klapzubova jedenáctka
Máte rádi humorné příběhy? A fotbal? V tom případě jste asi už někdy slyšeli o Klapzubově jedenáctce, povídce jedinečného kabaretiéra a satirika Eduarda Basse.
Tento český literát, který začínal u žurnalistiky, toto své zhruba sto stránkové dílo nazval jako povídku „pro kluky malé i velké“, já však dodávám: a rovněž pro malé i velké holky. A to nejen z toho důvodu, že by se neměl dělat rozdíl mezi pohlavími, ale především proto, aby si ani čtenářky nenechaly ujít toto čtivé dílko.
To bychom mohli zařadit mezi pohádky pro dospělé, a to i přesto, že v něm nevystupují žádní princové, draci či trpaslíci. Tato pohádka začíná zhruba takto:
starý Klapzuba žil se svými jedenácti syny v domečku v Dolních Bukvičkách. Po celé tři roky je trénoval v kopané, a tak vzniklo fotbalové mužstvo SK Klapzubova jedenáctka. Hned po dvou zápasech se probojovali do první ligy a vyhráli mistrovství s celkovým skóre 122:0. Zprávy o jejich velkolepém vítězství se rozlétly do celého světa, a tak se starý Klapzuba rozhodl, že to dotáhnou ještě dál...
Každý, kdo alespoň trošku sleduje fotbal, se zřejmě již nyní usmívá. Přece jen skóre 122:0 není příliš reálné, a už vůbec není možné, aby po dvou zápasech nějaký fotbalový tým postoupil do první ligy. Inu, pohádka si může tyto věci dovolit, protože v ní je právě ona hra s realitou a fantazií mnohem volnější. A podivuhodná dobrodružství oné jedenáctky nekončí. Čtenář své hrdiny může provázet na mistrovství světa, může si spolu s nimi potřást rukou s anglickým králem nebo třeba zažít, jaké to je, když vás zajmou lidožrouti.
Pohádka s prvky dobrodružného románu a s reáliemi soudobého světa je skvělým počtením, a to jak díky originálnímu tématu, tak i díky „zručnosti“ autora. Ten podobně jako v jiných povídkách či v románu Cirkus Humberto spojil spisovný jazyk s hovorovými prvky a s nepostradatelným fotbalovým slangem.
Autor psal Klapzubovu jedenáctku nejen se záměrem čtenáře pobavit, ale také oslavit zlatou éru českého fotbalu a ukázat, jak je důležité sportovat pro vlastní čest a nikoliv pro peníze. Tím by se mohli poučit i dnešní sportovci nebo aférami proslavení fotbaloví rozhodčí. Bohužel si však musíme uvědomit, že oni Klapzubovi chlapci jsou pouhými literárními postavami, které trpí určitou deformací zvanou idealizace. Na druhou stranu si alespoň u této knihy můžete snít o krásném světě, ve kterém jsou všichni féroví a v němž dobro vítězí nad zlem.