Vložil/a Lubos, 11. Říjen 2009 - 21:15
Dobrodružství v temných uličkách je celek tří knih o klubu Rychlých šípů a jejich dobrodružství ve stínadlech. Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta.
Knihu o hlavolamu ukrývajícím něco úžasného jsem od dětství přečetl už několikrát a vždycky jednou za pár let se k ní zase rád vracím. Starší člověk vnímá úplně jinak politiku Vontů, vidí věci mezi řádky, jež Jaroslav Foglar do knih zanesl.
Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Kniha první začíná symbolem nakresleným na zeď, oběžníkem TAM-TAM, který Rychlé šípy začínají psát a honbou za zajímavou reportáží. Tak narazí až na kostelníka od svatého Jakuba a dobrodružství, pátrání po dávné minulosti Jana Tleskače, může začít.
Jaroslav Foglar se ve svých knihách určených pro mládež vždy snažil ukázat vlastnosti těch správných chlapců a jako protipól stavil hochy zlé a špatné. Čest, odvaha a další aspekty charakteru vyzdvihoval ustavičně jako něco, co je samozřejmé, nutné a jediné možné. Cituji jeden z odstavců ze závěru druhé části trilogie:
A ten žlutý květ míru se bude rozmáhat stále víc a víc a jednou přijde doba, kdy jej v klopě kabátu a ve svém srdci budou nosit nejen potomci dnešních Vontů ve Stínadlech, ale všichni lidé na celém světě, protože mír, dobro a ušlechtilost zaujmou dříve či později mysl všech. A pak bude všude teprve dobře!
Druhá kniha sice dobře končí, nicméně ta třetí vnese další prvky pro otrlé. Smrt a boj - vždyť jde o tajemství Velkého Vonta, který možná ve svých rukou nemá skutečného ježka v kleci, symbol Velkého Vontství.
A nesmím zapomenout ani na Široka. Předminulého Velkého Vonta, který vyloví ztraceného ježka ze dna špinavé stoky (jeden z pomocníků za to dokonce zaplatí životem) a v černém hávu a bílé škrabošce trápí Vonty - nikdo ho nedokáže chytit a ježka získat pro sebe.
O ježkovi v kleci a Jaroslavu Foglarovi najdete více informací na Lublog.cz (osobní blog).
I přesto si nemůžu odpustit citovat pasáž ze začátku zasedání Vontské rady:
Lampióny hořely mihotavým plamenem. Občas vyprskly. A zase závan větru je rozkýval a po chrámovém prostoru se roztančily závoje strašidelných stínů.
Pak Velký Vont povstal a pravil: „Buďme svorni!“ Na ta slova povstali naráz i členové rady a zvolali jakoby z jedněch úst: „Žlutá je barva naše.“
„Nevyzraďme nic, co víme!“ pravil zase Velký Vont a členové rady odpovídali: „Mlčenlivost chrání nás!“
Knihu doporučuji všem bez rozdílu věku. Mladým, dospělým i starším. Příběhy Rychlých šípů nikdy nezestárnou.